Z bolesti tvoříme, anebo ji tvoříme - úplněk a zatmění ve Vahách

Úplněk ve Vahách nastává v pondělí 25. 3. v 8.00 a otevírá na dva týdny mimořádně silné období spojené s léčením škrábanců, které máme na duši. Do popředí vstupuje archetyp zraněného léčitele - Cheirona.

Tak se nám to předjaří hezky formuje, že? Nevím, jak u vás, ale v mém životě je to zajímavá směs navzájem si odporujících pocitů, na jedné straně radosti a nadšení do nových věcí - ano, Slunce je čerstvě v Beranu, takže šlapeme na plyn, a velké množství zvláštně silného smutku k přijetí, o kterém bude právě dnešní povídání. Úplněk ve Vahách se zatměním Luny nám totiž na světlo a před oči vynáší to, co je ještě k přijetí a odžití.

Velikonoční příběh: Oběť pro vztah, vztah jako oběť

Je to skoro velikonoční příběh. Dobro umučené světem a pohřbené do hrobky, milost a svědomí uzavřené pod povrch do stínu. Aby se v triumfu a proti všemu očekávání rozumu znovu probudily v novém životě, který ale nikdy neskončil. Oběť pro vztah, vztah jako oběť. Cyklus života a smrti, smutku a radosti, bolesti a lásky ke světu a životu.

Archetypy, které se nyní objevují, tenhle příběh doslova akcentují. Pojďme se na to velikonoční divadlo podívat trochu víc zblízka.

Venuše a Saturn: Hranice ve vztazích a tvořivosti

Máme za sebou setkání Venuše a Saturnu. Mohli jsme se setkat s hranicemi ve vztazích a tvořivosti. Mohli jsme se dotknout pocitu osamělosti a oddělení, abychom si uvědomili, co znamená skutečná blízkost. Tahle dvojka se už pomalu rozchází a zanechává ve mně intuitivní poznání, že blízkost se nejlépe objevuje tam, kde pociťujeme oddělení. Když mezi námi a druhým člověkem je propast. Tehdy dokážeme nejvíc pocítit to, co nás k sobě skutečně táhne. A co nás rozděluje. Touha být ve spojení je nám daná přírodou od narození, touha rozdělovat a stavět překážky má autora mezi našima ušima. Během několika minulých dní jsme se tak mohli setkat přímo s tím, kde si stavíme zdi, "protože něco, protože on/ona je…, protože se stalo…" a ti šťastnější z nás pochopili, že jsou to jen naše vlastní představy a přesvědčení, které je staví. Je to dobrá zpráva - změnit můžeme totiž jen to, co vlastníme my sami. A ono k tomu není potřeba zas až tak moc práce. V terapii, které se věnuji, je jeden moc kouzelný směr - terapie přijetí a závazku. Říká jednu krásnou pravdu. Svá rozhodnutí děláme buď ze strachu, anebo se můžeme rozhodnout vycházet z hodnot. Můžeme si všimnout, kdy jednáme automaticky na základě našich obav a můžeme se rozhodnout jednat jinak - navzdory těmto automatismům. Klíčové je právě to "všimnout si". A vědět, že můžeme. Je skoro až úsměvné, že v mé terapeutické praxi s právě v tomhle období objevují příběhy partnerských konfliktů založených na “ty mně, já tobě”. Na “neodpustitelných škrábaních”, která ale reálně způsobují rány ještě hlubší. Je fascinující že právě ve čtvrtek jsem vedl velký workshop na téma konfliktu ve vztazích, baví mně, že právě dopisuji knížku na stejné téma. Velké mysterium života, které se projevuje jako příběh reality, jedna velká synchronicita, jede na plný plyn.

Mars v Rybách: Omezená síla a introspekce

Právě dnes, v sobotu, vstupuje také Mars do Ryb. Jako by žhavé železo padlo do chladné vody. Syčení, pára, pokles teploty. Ať dosud Mars neúnavně makal na naší nezávislosti a svobodě ve Vodnáři. Mohli jsme toho docela dost stihnout, anebo jsme se mohli docela dost oddálit z něčeho, co nás podle nás omezuje. Kdo ví. Změna je ale cítit. V Rybách není Mars žádný přeborník. Naopak, jeho síla, a tedy i naše síla, je omezená, a my jdeme spíše dovnitř. Máme možnost začít vnímat důsledky našich akcí - a můžeme to nazývat přímo karmou, což také přesně tohle znamená. Mars tak totiž otevírá téma pro následujících 14 dní, vlastně možná celý měsíc. Je to téma škrábanců, které si neseme z boje, anebo škrábanců, které jsme my schopni v boji vytvořit.

Zatmění Luny a Cheiron: Zraněný léčitel

Mars je totiž vládce znamení Berana, kde se právě odehrává první část dramatu se zatměním. Při úplňku právě z Berana zasvítí Sluníčko do protilehlých Vah, kde jeho paprsky odrazí Luna. V zápětí se Luna dostane do zatmění. Slunce v té chvíli bude v širším spojení s Cheironem, asteroidem, který má v našem horoskopu zvláštní význam. A pro mne zvlášť. Cheiron představuje archetyp zraněného léčitele. Podle mytologie to byl moudrý kentaur, napůl člověk, napůl kůň, který učil mnohé hrdiny (mimo jiné Herakla), ale sám byl nešťastnou náhodou zraněný otráveným šípem, a jed mu zaplavil celé tělo bolestí. Nevýhodou toho, když jste mytologická postava a polobůh, je jaksi vaše nesmrtelnost. A tak i v případě smrtelného zranění jednoduše žijete…a trpíte. Cheiron žádal bohy o to, aby mohl zemřít a nemusel už dál trpět. Navíc kvůli zranění, které utržil opravdu ne svou vinou a dokonce ani ne z rozhodnutí někoho jiného.

Cheiron představuje doslova kristovský princip v každém z nás. Ukazuje na zásadní pravdu o tomto světě - že bolest je součást života a přináší nám moudrost. Je to bolest, která není spravedlivá, která ani nemusí dávat smysl. Je to symbol traumatu, které si neseme z dětství, je to princip bolesti, kterou způsobíme, aniž bychom chtěli.

A právě tahle pravda se během úplňku doslova "rozsvítí" v našem životě. Pravděpodobně ucítíme svá zranění, bolesti. Jsou to bolesti spojené s bojem, spory, hněvem a dětskou naivitou v našem životě - Chiron i Slunce jsou v Beranu pod vládou Marse. Pocítíme možná také důsledky "našeho snažení", naší energie a rozhodování. A budeme mít možnost některé z nich ošetřit, anebo spíše přijmout.

Zatmění Luny ve Vahách: Projekce a přijetí

Je tu totiž právě to zatmění Luny v protějších Vahách. Zatmění Luny tradičně znamená uzavření nějakého tématu, jeho přijetí. Váhy ukazují na naši projekci v druhých lidech. Je to znamení pod vládou Venuše, znamení, které je o utváření mostů mezi lidmi na základě podobnosti a blízkosti a porozumění.

Naše mysl nemá ráda věci, které nemůže vyřešit. Mezi ně patří například právě existence bolesti. Vědomí toho, že ať uděláme cokoli, bolesti ve svém životě nezabráníme, ať se chováme sebevíc pozitivněji, nemůžeme zabránit tomu, abychom někoho nezranili. Mysl se s tím snaží popasovat několika způsoby a jedna z nejoblíbenějších strategií je - projekce. Jak říká jedna hodně dobrá self-helpová knížka z prvního století n.l. - "smítko v oku bližního poznáš, trám ve svém oku nevidíš" sice odporuje modernímu new age pohledu "positive vibes only", ale o to větší trvanlivost má.

Prostě se z toho vyvléknout tak snadno nedokážeme. Nemůžeme si nařídit světlo a stín někam zamést. Nemůžeme jej tak snadno přišít někomu jinému. Tedy můžeme, ale bolí to pořád stejně :-)

Projekce nám často říká “to není tvoje vina, to není tvoje zodpovědnost, to ten druhý, to to okolí, to něco jiného…” ale zároveň někde vevnitř cítíme, jaká blamáž to je. Jsme prostě všichni namočení v tom samém. V chybování, prožívání a žití. A právě opak projekce - přijetí toho, že to tak máme všichni, že jsme všichni chybující i pěkně poškrábaní, nám může dát hluboký klid a uvolnění.

Můžeme přestat zdrhat "do lepšího", pozitivnějšího, můžeme přestat utíkat sami před sebou. A právě skrze sdílený pocit bolesti a nedokonalosti poznat, že právě tohle sdílení a soucit je základem naší blízkosti.

Přijetí bolesti a nedokonalosti: Cesta ke svobodě

To je druhá stránka Cheirona. Moudrost a schopnost učit - nás i ostatní. Tenhle motiv traumat, která nás obohacují, pokud je přijmeme, se potáhne i přes následující nov 8.4., kdy dojde k zatmění Slunce - právě na Cheironu. Dostaneme možnost najít nový vztah ke svým trablům či slabostem. A současný úplněk nás na to připravuje nabídkou - všechny naše projekce přijmout. Vlastnit je, přestat hrát hry - na oběti, tyrany a zachránce. A přestat tak být součástí dramatu. Stát se součástí příběhu o životě, který z té nedokonalosti a bolesti vyrůstá.

Možná jsme vyrůstali jako hvězdné děti, možná jsme byli "superžáci" a oblíbenci, možná naopak ti outsideři. Co nám fungovalo v dětství, už nyní nefunguje.

Nemůžeme utíkat, nejsou žádné dětské soutěže o hvězdu třídy. Život nemá jednoduchá dětská pravidla, kdy stačí zazpívat píšničku a dostat pár jedniček, abychom “byli ti dobří”. “lepší než ti druzí”. Můžeme se tím samozřejmě trápit a nutit ostatní to s námi hrát. Anebo se tomu můžeme otevřít. Přijmout tu neodstranitelnou přítomnost nedokonalosti a bolesti - a stát se svobodnými. Nadechnout se na tom nedokonalém, ale úžasném hracím poli života co nejlépe zahrát, co je nám dáno. Volba je ale jako vždy na nás.

Skutečný vztah může vznikat jen v bezpečí “bytí jací jsme”. Nepodmíněnost přijetí je to, v čem se uzdravujeme. A právě tohle období nás díky sdílení společného příběhu může do podobné nepodmíněnosti dovést. Tedy když si to dovolíme a ostatním také.

Co v tomto čase

Zamyslete se nad smyslem bolesti. Je to pravdu něco, co stojí za to,a by se tomu člíévěk celý život snžil vyhnout?
Dejte prostor smutku - udělejte si chvilku na truchlení, neutíkejte od něj, může vám hodně dát.
Pokud se na někoho zlobíte, zkuste si představit, že v tomhle člověku se spíše zlobíte sami na sebe.
Zkuste vnímat ty své části sebe, které se stále zlobí, kvůli ublížení, kvůli něčemu, co neumíte pustit. A buďte s nimi.
Uvolněte se do toho cyklu, kdy jsme někdy nahoře, někdy dole. My v tom zas až tak moc nemáme co dělat.

Z bolesti buď tvoříme, anebo bolest tvoříme.

Bolest je neoddělitelnou součástí lidské existence a často se na ni díváme jako na něco ryze negativního. Ale co když je bolest také darem? Darem, který nás může inspirovat, pomoci nám růst a přivést nás blíže k našemu autentickému já?

Z bolesti buď tvoříme, anebo bolest tvoříme. Mnoho umělců, spisovatelů a hudebníků čerpá inspiraci právě z bolesti. Skrze umění transformují svá nejhlubší zranění do něčeho krásného a smysluplného. Jejich díla pak přinášejí útěchu a pochopení ostatním, kteří procházejí podobnými zkušenostmi.

Na druhou stranu, když se v bolesti utápíme, projektujeme ji a nedovolíme si ji zpracovat, může nás ovládnout a my pak nevědomky šíříme utrpení dál. Je důležité najít zdravé způsoby, jak s bolestí pracovat - ať už skrze terapii, umělecké vyjádření nebo sdílení s blízkými.

Naučit se přijímat, prožívat a transformovat bolest je celoživotní proces. Ale stojí to za to, protože na druhé straně často čeká osobní růst, hlubší moudrost a schopnost vytvářet něco smysluplného. Bolest nám může ukázat cestu k naší nejhlubší podstatě, pokud jí to dovolíme.

Pověst o Cheironovi

Cheiron byl v řecké mytologii moudrý kentaur, bytost napůl člověk a napůl kůň. Byl synem Krona a nymfy Filyry, a na rozdíl od ostatních kentaurů, kteří byli známí svou divokostí a násilností, byl Cheiron proslulý svou moudrostí, laskavostí a znalostmi medicíny, lovu a umění.

Cheiron žil v jeskyni na hoře Pelion, kde vyučoval a vychovával mnoho řeckých hrdinů, včetně Achillea, Asklepia, Thesea a Herakla. Učil je umění lovu, boje, medicíny a hudby. Byl respektován pro svou moudrost a znalosti a byl považován za nejspravedlivějšího ze všech kentaurů.

Jednoho dne, když Herakles navštívil Cheirona, došlo k nešťastné nehodě. Herakles omylem upustil jeden ze svých šípů namočených v jedovaté krvi Hydry. Šíp zasáhl Cheirona do nohy a způsobil mu nesnesitelnou bolest. Vzhledem k Cheironově božskému původu nemohl zemřít, ale zároveň se nemohl zotavit z bolesti způsobené jedem.

V agónii a utrpení Cheiron hledal způsob, jak uniknout své nesmrtelnosti a najít úlevu od bolesti. Nakonec se dohodl s Diem, že se vzdá své nesmrtelnosti výměnou za osvobození Prométhea, který byl uvězněn a mučen za to, že dal lidem oheň. Cheiron tak obětoval svou nesmrtelnost, aby osvobodil jiného a sám našel klid ve smrti.

Cheiron je v řecké mytologii symbolem moudrosti, obětavosti a schopnosti překonat utrpení pro vyšší dobro. Jeho příběh ukazuje, že i ti nejmoudřejší a nejlaskavější mohou trpět, ale také to, že utrpení může vést k transformaci a osvobození. Cheiron je také připomínkou toho, že učitelé a mentoři hrají v našich životech důležitou roli a mohou nás vést k moudrosti a ctnosti.

Chcete se v tom vyznat? Něco praktického za příspěvek.

Obecné astrokomentáře nám dávají jakýsi rámec toho, co můžeme potkat. Hlavní drama a téma je vždy vztažené k nám samotným. My jsme ti herci. A to v textu nezachytím. Chci vám dát možnost se kochat tím dobrodružstvím života jako se kochám já ve svém. Sice aktuálně nestíhám (viz text), ale chci vám nabídnout možnost rychlé orientace, konzultace nad vaším horoskopem. Jak? Jako hlasovou nahrávku přes WhatsApp. Je to 10 - 15 minut nahrávky pro vás. Jak to zařídit? Napište mi do chatu. Požádám vás o datum narození, čas a místo. Následně vám pošlu nahrávku. Do Velikonoc je to za dobrovolný příspěvek, abychom si to vyzkoušeli. Pozor, tahle možnost platí jen pro 5 z vás (potřebuji se koupat v rybím rybníčku).

Příspěvek podpoří provoz Archetypologie (fakt to není zadarmo) a trošku nám to tu oživí. Proty z vás, kdo by souhlasili s uveřejněním (anonymně), je to zdarma.

Pravidla:

můžete položit jen jednu otázku
do 7 dní dostanete odpověď (spíše dříve) formou nahrávky na whatsapp